Skip to main content
Kryštof Bernat
Můj táta pro mě znamenal mnohem víc, než by moje máma asi chtěla. Na její obranu, náš vztah se začal velmi utužovat bohužel až těsně před jeho smrtí. Tenhle příběh jsem napsal těsně poté, co jsem na jedné návštěvě potkal pána (strýc jednoho z místních), který vypadal přesně jako můj táta. Nemohl jsem se na něj přestat dívat. Až mě bylo trapně. Chtěl jsem ho obejmout, ale nemohl jsem. Byl to samozřejmě cizí člověk. A tak jsem odešel. Nicméně, napadl mě tento příběh a tady ho máte.